Když tělo řekne víc než tisíc slov

Trvalo mi dlouho přijmout  tak silné spojení se zemí. Vnímám, jak ke mě promlouvá, jak moc jí ubližujeme a jak nás stále a trpělivě nese, vyživuje a dává nám všechno, co potřebujeme. Tohle spojení je tak hluboké, že někdy nevnímám hranice mezi mnou, mým vědomím a tělem a Zemí. Ráda pak pozoruji, jak často hledáme ukonejšení, výživu, bezpodmínečné přijetí venku. Hledáme je u druhých lidí, u našich rodičů, partnerů, dětí a chceme po nich něco, co celou dobu máme k dispozici.

Země po nás nechce nic nazpět, jen nabízí a je tu a dává nám to nejlepší, co může.

Když běhám v lese, používám tenhle čas pro získání odpovědí.. tak jsem jednoho dne otevřela svůj vztah s mojí mamkou. Uvažovala jsem nad tím, jak neustále očekávám něco od svojí maminky. Vybíhala jsem s takovým naštváním a nepochopením a tolik mě to mrzelo!!! Chtěla jsem pochopit, proč v sobě nosím takové pocity… že nenaplňuje to, co jsem si představovala, že by jako moje máma měla dělat… jak by mě měla přijímat, že v sobě mám hromadu nevyřčených výčitek. objevoval se až vztek.. Proč nejsem schopná zcela přijmout svojí mámu takovou jaká je?

Zjistila jsem, že je to z velké části pro to, že jsem jí nepřijala jako člověka. Chybujícího, smrtelného, milujícího svým vlastím způsobem, procházejícího vlastními zkušenostmi, které nedokážu svým rozumem pochopit. Vnímala jsem, jak moc toužím, aby moje mamča byla stále k dispozici, aby mi dávala stále to nejlepší pro mě k jídlu, tu nejlepší péči podle mých představ, aby ona prostě jistě věděla, co je pro mě to nejlepší. Chápete ty nároky? Já sama nevím, co přesně nejlepšího potřebuju k jídlu, jakým způsobem o sebe potřebuju pečovat, nebyla jsem schopná na tohle přijít já, ve svém vlastním těle. Jak to asi může vědět někdo druhý? Někdo, kdo mé tělo nemá? Byť je to moje vlastní maminka.. Najednou jsem jí vnímala jako člověka, ženu, která mi dala život ,která se rozhodla umožnit mi tuhle zkušenost tady, v tomhle čase, životě v tomhle těle. Uvolnil se tak obrovský zatěžující balvan. Najednou mi došlo, že to, co celou dobu požaduji od své maminky, už dostávám. A že tu mojí maminku miluju a neměnila bych jí.

Čerstvý vzduch, kyslík, díky kterému žiju. Výživu, potraviny, vodu.. měkký dotek čerstvé trávy, pohlazení proudem vody. Vše je tady neustále k dispozici. Jen si tohle bohatství uvědomit, uvidět ho, začít přijímat a vytvořit v sobě prostor, kde tohle všechno budu moct vnímat. Dlouho se mi těžko vyslovovalo Matka Země.  Neustále se o nás stará jako o svoje děti a my jí odmítáme. nevidíme, co všechno máme v dispozici. Začala jsem vnímat tu bezpodmínečnou láskou a podporu.. Nedokážu popsat, jak obrovskou pokoru a vděčnost jsem začala prožívat a neustále ji v sobě nesu. Najednou každé sousto skutečně tvoří moje tělo, každý doušek vody oživuje to, čím jsem. Je to tak prosté a jednoduché.

Tak ke mě začalo promlouvat moje tělo a pak i těla a srdce lidí, kteří se mi svěří do rukou.

Watsu

 

Ráda vyslechnu, co naplňuje vaši mysl, jaký je váš pohled na sebe. Ovšem to, co mi prozradí vaše tělo v průběhu Watsu nebo masáže jde za slova. Proto jsem tak vděčná za vaši důvěru a čas, který věnujete sobě skrze mě. Vážím si vašeho odhodlání cítit, spojit se s vlastním tělem a otevřít tu bránu společné řeči a komunikace. Spojení se Zemí, citlivost a vnímavost je najednou velkým darem.

Tak přicházím, abych mohla sdílet a předávat něžnost, láskyplnost, bezpečnou mateřskou náruč a podporu.

S láskou

La – Eywa

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *